Historie divadla v Nučicích

Více než 110 let ochotničení v Nučicích

(1908–2018)

Rok 1908 lze považovat spíše za tradovaný nežli skutečný mezník, historie nučických divadelníků se ve skutečnosti začala psát o něco dříve. O nejstarším období místních představení se bohužel dochovalo jen omezené množství zpráv, nicméně je zřejmé, že již okolo roku 1900 se členové zdejšího Čtenářského a vzdělávacího spolku Palacký věnovali kromě jiného právě ochotnickému divadlu. Z programu osvětové a vlastenecké činnosti sdružení vycházel také výběr sehraných divadelních her, které se svými náměty dotýkaly českých dějin i soudobého života na vesnici. Ochotníci sehráli po dobu své existence v Nučicích i blízkém okolí několik kusů pocházejících výlučně od českých autorů. Domovskou scénu spolek brzy získal v sále nučické restaurace Na Staré.

            O několik let později v obci vzniklo další ochotnické sdružení s názvem Divadelní spolek Hus, které naopak ovládalo jeviště místních hostinců U Černých a později zejména U Slabochů. Letošní divadelní výročí upomíná právě na rok 1908, kdy byl spolek založen. Na počátky nučického ochotničení vzpomínala roku 1959 Marie Hoffmanová, která společně se svým manželem Františkem Hoffmanem starším patřila k nejaktivnějším členům. „Začali jsme s mužem U Černých, snad v nejstarším hostinci. Ach bože, jeviště! Směs prken, latí a ubrusů. (…) Ale té chuti a elánu navíc! Zde začaly různé večírky, mikulášské zábavy, veselé Silvestry, a v nich ještě veselejší aktovky. Vystupoval zde ochotně člen Národního divadla S. Hrubý, dnes ještě velmi oblíbený lékař Jirásek (tehdejší studující medicíny), jeho pozdější tchán Karel Ptáček, P. Klirner, Helena Reitrová, můj muž a já. To byl divadelní spolek Hus.“ K bohatosti společenského života obce přispěl rovněž vznik třetího ochotnického spolku, jenž se skládal ze členů nově založené (1920) místní organizace Dělnické tělovýchovné jednoty. Dva roky po ustavení organizace vyrostl v Nučicích nový veřejně prospěšný objekt – Lidový dům, jehož prostory byly posléze využívány také k pořádání divadelních představení.

           

V době všeobecné krize po nacistické okupaci v březnu roku 1939 došlo ke sloučení dramatického souboru s ochotníky ze spolku Hus (sdružení Palacký již neexistovalo) a již roku 1940 měla v Lidovém domě premiéru jejich první společně nastudovaná divadelní hra. Z mnoha desítek přestavení, jež byly v tomto období sehrány, sklidila u diváků největší ohlas Maryša bratří Mrštíků, Jiráskova Lucerna a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka s nezapomenutelným Františkem Hoffmanem starším v hlavní roli. Oblíbené u tehdejších diváků byly i operety.

          

            Novější dějiny nučického ochotničení začínají rokem 1962, kdy došlo k rozsáhlé rekonstrukci Lidového domu, kterou tato budova získala svou současnou podobu. Ku příležitosti jeho slavnostního otevření (7. 5. 1962) zde byla uvedena Tylova hra Strakonický dudák. Mezi návštěvníky přestavení se objevila také známá divadelní a filmová herečka Otýlie Beníšková, která se poté stala významným příznivcem nučického ochotnického spolku a o dva roky později společně s jeho členy dokonce nastudovala Jiráskovu divadelní hru Vojnarka, v níž sehrála postavu staré Havlové.

            Mezi léty 1962 až 1970 bylo na nově vystavěném jevišti Lidového domu sehráno celkem 82 představení (30 premiér a 52 repríz). V období osmi let shlédlo divadelní tvorbu místního spolku celkem 18 500 návštěvníků. Ochotnický soubor dosáhl za dobu své existence také několika ocenění. Největšího úspěchu se spolku dostalo v roce 1970 při účasti na celonárodní přehlídce divadelních souborů tělovýchovných jednot, zemědělských závodů a učilišť v Chomutově, kde získali jeho členové za hru „Jako ta … myš“ v režii Františka Drába první místo. Se stejným kusem se poté v celonárodní přehlídce vesnických divadelních souborů v Žebráku umístili na bronzovém třetím stupni. V roce 1975 obdržel nučický soubor za svou dlouholetou ochotnickou činnost čestné uznání ministra kultury ČSSR.

            V pozici režisérů se v tomto období vystřídali: F. Bláha, J. Vlasák K. Halada, F. Hoffman, J. Abram, F. Dráb a K. Vaněk, režii pohádkových her se kromě uvedených věnovali také: E. Bartoníček, L. Kříž, M. Pekárna, J. Šlapánek, J. Vlasáková, D. Šimková. Funkci vedoucího divadelního souboru vykonával F. Bláha.

            Dalším profesionálním hercem, který se k nučickým ochotníkům v několika přestaveních připojil, byl člen Činoherního klubu v Praze Václav Kotva. V roce 1976 společně s nimi nastudoval úspěšnou detektivku Kriminální tango a ku příležitosti oslav 70. výročí založení ochotnického spolku (1978) upravil a zrežíroval méně známou Šrámkovu hru Soud. Na dlouhou dobu posledním kusem, který byl na prknech Lidového domu v letech 1983–1984 nučickými ochotníky hrán, se stala hra Miroslava Horníčka Dva muži v šachu v režii J. Šlapánka a Z. Mory. 

            Po osmnáctileté přestávce se otevřela zcela nová, prozatím poslední kapitola historie nučického ochotnického divadla. Divadelní spolek, jehož název Žumpa je zkratkou slovního spojení Žebravé umělecké panoptikum, vznikl roku 2002 ve sborovně místní základní školy a tvoří ho převážně její bývalí i současní žáci a učitelé. Za dobu své existence odehráli jeho členové téměř dvě stovky představení, zúčastnili se soutěžní přehlídky jednoaktových her Plzeňská aktovka a celkem třikrát vystoupili na dnes již legendárním festivalu Mezi ploty. Na diskusním fóru umístěném na webových stránkách spolku nalezneme nejrůznější hodnocení jeho činnosti. Vybraný komentář dle našeho názoru nejlépe vystihuje charakter ochotnického divadelnictví, které se v Nučicích rozvíjí již déle než 110 let. „Jste fakt dobří a víte, nejvíc se mi líbí, že to děláte jen tak. Nikdo vás do toho nikdy nenutil a přece jste sebrali odvahu a začali jste hrát a přitom nikdo nevěděl, jestli se to bude lidem líbit. Ale povedlo se a vy jste se už nesmazatelně zapsali do naší paměti, gratuluji.“ Věřme, že díky nadšení a odvaze divadelníků i jejich diváků se pomyslná Thespidova kára^[1] nučického ochotnického divadla nikdy nezastaví.

 

                                                                 Autor článku:  David Venclík

 

 

Použité zdroje: Antonín MALÝ a kol., 1000 let obce Nučice, Nučice 1971, s. 38–41, Jindřich VLASÁK, 75 let ochotnického divadla v Nučicích 1908–1983, Nučice 1983, Antonín ARNOLD, K 50 letům nučického divadla, Nučický zpravodaj 29/1999, s. 29, http://zumpa.webzdarma.cz/

^[1] Symbol kočovného divadla upomínající na jeho legendárního zakladatele Řeka Thespida.